20. Listopad 2025

Historie hornictví města Příbram

Příbram je městem, jehož minulost je neodmyslitelně spjatá s hornictvím. Právě díky němu se z malé osady stalo významné průmyslové a později i vzdělávací centrum. Hornictví ovlivnilo nejen hospodářský rozvoj, ale i vzhled a charakter celého regionu.

Počátky těžby

První stopy hornické činnosti v okolí Příbrami sahají až do doby železné. Keltové zde těžili olovo, stříbro, železo a zlato – a právě oni se považují za zakladatele hornické tradice v příbramském regionu. Systematická těžba začala ve 14. století, což dokládá listina z roku 1311 o předání huti biskupu Janu IV.

V 16. století dosáhlo dolování prvního vrcholu. V roce 1579 povýšil císař Rudolf II. Příbram na královské horní město, což městu přineslo prestiž i další rozvoj. Ten však netrval dlouho – morové epidemie a vyčerpání povrchových ložisek vedly k útlumu těžby. K opětovnému oživení došlo až po třicetileté válce, kdy se rozvíjela těžba železa, a v 18. století díky huťmistru Janu Antonínu Alisovi nastal rozkvět těžby stříbrné rudy.

Zlatý věk březohorského revíru

Skutečný rozmach nastal v 19. století. Březové Hory se staly jedním z nejvýznamnějších rudných revírů v celé monarchii – v druhé polovině století se zde vytěžilo až 97 % veškerého stříbra v Rakousku-Uhersku. V roce 1875 padl světový rekord, kdy na dole Vojtěch dosáhli havíři hloubky 1 000 metrů pomocí jediného těžního lana.

Současně s těžbou se rozvíjelo hutnictví a vznikla nová huť, která se později proměnila v dnešní Kovohutě Příbram. Rostl počet obyvatel i význam města, které získalo moderní tvář. Na Březových Horách vyrostl kostel sv. Vojtěcha a nová škola, v Příbrami pak báňské ředitelství postavené v empírovém stylu.

Báňská akademie a tragédie v dole Marie

V roce 1865 byla v Příbrami založena báňská akademie, která se o tři desetiletí později stala Vysokou školou báňskou. Město se tak stalo centrem nejen těžby, ale i vzdělávání báňských odborníků.

Konec 19. století však přinesl i tragédii. Roku 1892 došlo v dole Marie k největšímu důlnímu neštěstí, k jakému v Evropě kdy došlo - zahynulo 319 horníků. Spolu s hospodářskou krizí to znamenalo začátek úpadku stříbrné těžby.

Od stříbra k uranu

Po druhé světové válce se těžba stříbra postupně uzavírala, zato začala nová kapitola – těžba uranu. Od roku 1947 probíhaly geologické průzkumy a v okolí vrchu Vojna vznikly první uranové šachty. Těžba uranu zásadně změnila tvář Příbrami – přibyly nové byty, školy, kulturní dům i rekreační areál Nový rybník.

S těžbou je bohužel spojena i temná kapitola dějin – pracovní tábor Vojna, kde byli v 50. letech vězněni političtí odpůrci komunistického režimu. Dnes je v jeho areálu památník a expozice Hornického muzea věnovaná období perzekucí a uranového hornictví.

Konec těžby a zachování tradic

Těžba uranu skončila v roce 1991 a uzavřela tak více než šest století hornické historie města. Přesto jsou důlní stavby a technické památky dodnes významnou součástí příbramské identity.

Hornické muzeum Příbram, založené již v roce 1886, uchovává dědictví této historie. Nabízí prohlídky důlních areálů Anna, Vojtěch, Drkolnov a Ševčinský důl, jízdu podzemní štolou i ukázky těžní techniky.

Hornické tradice pečlivě udržuje také Spolek Prokop a Cech příbramských horníků a hutníků, které se zasazují o připomínku slavné minulosti města.