Hrady Točník a Žebrák

Konec skalního hřebene Zámeckého kopce, tam, kde cesta končí a stáčí se zpět (Točník), osídlili naši předkové již v pravěké době. Tehdejší obyvatelé vyhloubili jako cisternu na vodu jezírko v předhradí. Ve 2. polovině 14. století stál na nejvyšším místě skalního hřebene malý lovecký hrádek, jehož součástí byla dnešní věž. Po roce 1395, kdy vyhořel dolní hrad Žebrák, si nechal Václav IV. na tomto místě vystavět sídelní hrad českého a římského krále. Nový hrad je posledním typem českých hradů, který má potlačeny obranné prvky, upřednostňuje rezidenční účel a stojí na rozhraní mezi hradem a zámkem (hradozámek). Hrad nebyl dobyt zvenku, nýbrž zničen zevnitř místními lidmi, kteří se na něm ukryli před Švédy během třicetileté války. Od 18. století lákají zříceniny hradu návštěvníky k romantickým procházkám.